Každý si všimne, že slova čokoláda a kakao si jsou v mnoha jazycích podobné. Anglicky španělsky nebo portugalsky se řekne čokoláda chocolate, toto slovo vzniklo z mayského „chocol“ (horký) a „atl“ (voda) – chocolatl – hořká voda. Někde se také uvádí xocolatl. Slovo kakao vzniklo z olméckého slova kakawa. Mayové toto slovo od nich převzali, cacao nazývali strom kakaovníku.

Čokoláda

U hlavních světových jazyků je slovo čokoláda všeobecně známé - německy „Schokolade“, francouzsky „chocolat“, holandsky a vlámsky „chocolade“, italsky „cioccolato“ nebo „cioccolata“ jako nápoj, rusky a bulharsky „šokolad“, slovinky a chorvatsky „čokolada“, polsky „czekolada“, rumunsky „ciocolata“, maďarsky „csokoládé“, v severských jazycích norsky „sjokolade“, dánsky „chokolade“, švédsky „choklad“, finsky „suklaa“, islandsky „súkkuladi“, estonsky „šokolaad“, lotyšsky „šokolade“ a litevsky „šokoladas“. A zde jsou některé příklady z méně obvyklých jazyků: Švýcarsko – rétorománština „tschugalata“ někdy se také udává „tschigulatta“, Katalánsko „xocolata“, Baskicko „txocolate“, Esperanto „chokolado“, Turecko „cikolata“, Japonsko „kokoa“, Malajsie „coklet“, Albánie „qokolate“, Indonésie „cokelat“ a Čína „quaokeli“.

Kakao

Slovo kakao je téměř ve všech jazycích stejné nebo podobné, totéž lze říci o slově čokoláda – základ slova je více méně stejný, ale jednotlivé podoby tohoto slova jsou velmi zajímavé, objevuje pouze v několika variantách, nejčastěji původní slovo „cacao“ francouzsky, italsky, španělsky i v dalších jazycích, portugalsky „cacau“, jako v češtině se kakao objevuje např. ve slovanských jazycích i v severských jazycích včetně maďarštiny; malá odchylka je u finštiny „kaakao“, anglická verze „cocoa“ je všeobecně rozšířená.

Že má čokoláda léčivé účinky, to se vědělo již od počátku její existence. Není také náhoda, že se původně prodávala pouze v lékárnách a lékaři jí předepisovali při rekonvalescenci. Také staří Mayové a Aztékové věděli o léčebných účincích čokolády, hlavně jako o posilujícím prostředku. Že je čokoláda spolehlivým afrodiziakem věděli již Montezuma, Casanova nebo madame du Barry. Již v roce 1591 vychází první kniha o vlivu čokolády na zdraví.

V posledních letech vědci zkoumají vliv čokolády na lidské zdraví. Čokoláda z toho vychází velmi pozitivně, je však třeba dodat, že aby se její účinky výrazně projevily, bylo by nutné zkonzumovat velké množství čokolády. To by však mohlo mít vedlejší účinky, protože čokoláda obsahuje značné množství tuku a je dost kalorická, okolo 500 kcal ve 100 g tabulce. Stále se ale bavíme o hořké čokoládě, o obsahu kakaa 50–75 %, ještě účinnější je čokoláda s vyšším obsahem kakaa až do 99 %. Doporučuje se denní dávka okolo 50 g, takovéto množství je ale spíše preventivní.

Hořká čokoláda chrání srdce a oběhový systém. Je to díky vysokému obsahu flavonoidů (polyfenolů), antioxidační látky, obsažené v čokoládě, které zlepšují funkci cévní výstelky a zvyšují schopnost cév se roztahovat. Každodenní konzumace hořké čokolády snižuje riziko srdečních a oběhových onemocnění o 76 %. Také se doporučuje pití kvalitního kakaa.

Hořká čokoláda snižuje vysoký tlak. Je to rovněž díky obsahu flavonoidů, 100 g tabulka jich obsahuje na 500 miligramů. V Německu nedávno zveřejnili výsledek studie, kdy 173 osob každý den zkonzumovalo 100 g hořké čokolády. 1/3 těchto osob trpěla vysokým tlakem. V průběhu dvou týdnů jim byl pravidelně měřen tlak a ukázalo se, že u lidí s vysokým tlakem se tlak v průměru snížil. Je nutné ale dodat, že 100 g čokolády za den je poměrně vysoké kalorické zatížení.

Flavonoidy také snižují riziko vzniku rakoviny, onemocnění kůže a předčasného stárnutí.

Čokoláda může léčit i kašel, protože obsahuje teobromin, který je velmi účinný proti kašli. Je až o jednu třetinu účinnější než kodein a má méně vedlejších účinků. Teobromin povzbuzuje i mozek, rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak. Má i lehké močopudné účinky.

Čokoláda a diabetici - nejde to moc k sobě, ale nedávno vědci zjistili, že při podávání kakaa speciálně obohaceného flavonoidy skupině diabetiků se u nich zlepšil funkce cév u diabetiků typu 2.

Hořká čokoláda posiluje u mužů schopnost erekce. Alespoň to tvrdí časopis Men’s Health. Hořká čokoláda s minimálním 50% obsahem kakaa obsahuje rostlinné látky, které vyvolávají rozšiřování cév. Stačí na to 50 g čokolády denně.

Mléčná čokoláda obsahuje kalcium, které posiluje kosti.

Čokoláda vyvolává pocity klidu, štěstí a zamilovanosti. Je to tím, že čokoláda obsahuje látky, které povzbuzují náladu jako serotonin, kofein a theobromin. Působí i proti stresu díky obsahu magnesia a kalia.

Čokoláda byla dlouhou dobu považována za příčinu kazivosti zubů. To však není pravda. Čokoláda obsahuje fluor, který posiluje zuby a kalium, které je dobré proti stresu. Nedávno byla vyvinuta čokoláda, která je šetrná k zubům. Místo cukru se používá látka isomaltulose, která se skládá z přírodního medu a cukrové třtiny. Stejná firma uvádí na trh čokoládu a kakaový prášek Anticoa, které obsahují zvýšené množství antioxidantů. Firma vyvinula speciální proces, kterým se tyto látky zkoncentrují. Výsledný výrobek má blahodárný účinek na lidské zdraví.

Čokoláda je bohatým zdrojem minerálů – kalcia, železa, hořčíku, fosforu, draslíku, sodíku, zinku, manganu, selenu a vitamínů řady A, B, C a E, které jsou prospěšné zdraví. Kakaové máslo a kofein např. podporují látkovou výměnu a zvyšují výkonnost.

Nasycené kyseliny v čokoládě nemají žádný vliv na obsah cholesterolu v krvi.

Američtí vědci došli k závěru, že nadměrné požívání čokolády může vést k závislosti. Nenašli však v čokoládě konkrétní sloučeniny, které by tuto závislost mohly vyvolávat. Je možné, že tuto závislost vyvolává kombinace více než 300 izolovaných látek obsažených v čokoládě. Lidem závislým na čokoládě se v anglicky mluvících zemích říká „chocoholics“ nebo „chocolate cravers“.

Čokoláda se používá také v kosmetice a wellness. Kakaové máslo je již dávno součástí různých kosmetických krémů, čokoládový make-up nebo kakaová pěna do koupele se objevily teprve nedávno. Posledním hitem je však zábal z hořké čokolády a čokoládové koupele, které mají blahodárný vliv na pokožku. Nemůže samozřejmě chybět ani čokoládový parfém.

Protože se jedná o jeden z nejvýživnějších a nejsnadněji stravitelných pokrmů, konzumují čokoládu sportovci, vysokohorští turisté a těžce pracující, protože je zdrojem energie. Ne náhodou se objevila v denních přídělech americké armády za druhé světové války, armády si nechávají vyrábět specieání čokoládu pro vojáky, čokoládou jsou vybaveni ve vesmíru i astronauti.

Již malé množství hořké čokolády může být smrtelné pro vaše domácí miláčky – psy a kočky. Raději čokoládu vynechejte. Je to z toho důvodu, že čokoláda obsahuje theobromin, který působí na psy a kočky jako jedovatá látka. Na rozdíl od lidí psy a kočky tuto látku odbourávají pomalu. 100 mg (asi 60 g mléčné čokolády) na jeden kg váhy zvířete již může být smrtelné. Byla však vyvinuta i specielní čokoláda pro psy, která obsahuje kromě jiného i vitamíny a na obalu je přesně uvedeno, kolik dílků čokolády je možné jednotlivým rasám dávkovat.

V posledních letech se staly velmi oblíbené degustace vína a čokolády. Vždy několik druhů čokolády převážně hořké se spojí s určitými druhy vín. Degustace pořádají výrobci vín ve spolupráci s výrobci čokolád. Všeobecně se k degustaci vybírají hlavně červená vína jako Merlot, Chardonay, Cabernet nebo těžká vína jako Madeira, Sherry nebo portské. Tato vína se hodí k hořké čokoládě s vyšším obsahem kakaa, přičemž aromatizované čokolády se spíše hodí ke sladkým bílým vínům.

K růžovým vínům se např. hodí čokoláda s marcipánovou náplní. Při degustaci pak přítomní hodnotí, jestli se určený druh čokolády hodí k tomu určitému druhu vína. Degustuje se 5–7 druhů. Tím se propaguje jak čokoláda, tak i víno.

Nejdříve se ochutnává víno, potom k tomu vhodná čokoláda. Všeobecně rovněž platí, že ke kvalitním vínům se degustuje kvalitní čokoláda, čím vyšší je v čokoládě obsah kakaových součástí, tím musí být víno sušší. Zde je nutné dodat, že jestli se čokoláda hodí k tomu určitému druhu vína, pak to je subjektivní pocit degustátorů, každému chutná něco jiného.

Někteří výrobci již vyvinuli speciální druhy čokolády, které se hodí k určitému druhu vína. Např. italská firma Sugar Company nabízí Barrique Chocolate s tabákovým listem, která se konzumuje se šumivými víny nebo likéry zatímco Barrique Chocolate s vanilkou výborně pasuje ke grappě a silným sladkým vínům. Degustují se i čokolády a whisky a čokoláda a doutníky. Uvidíme, na co se ještě přijde.

Dříve je téměř nikdo neznal, ale v posledních letech získávají stále větší oblibu. Můžete ji mít i doma, je to originální typ na sladký dezert. V čokoládě se namáčejí např. kousky ovoce, sušenky, oplatky, želé apod. Fontány jsou různých velikostí a velmi oblíbené jsou na svatbách a při různých slavnostních soukromých a firemních oslavách. Je možné je vidět na specializovaných veletrzích i v obchodech s čokoládou. Existují firmy, které je zapůjčují.

Nejkrásnější fontána je v čokoládovém muzeu v Kolíně nad Rýnem – je zdobena pozlacenými kakaovými boby.

Toto téma se objevuje poměrně často. Jednak tyto známky vydávají země, které kakaové boby pěstují, ale také producentské země, což je příklad Švýcarska a Belgie. Švýcarská pošta vydala v roce 2001 příležitostnou známku ke stému výročí založení svazu výrobců čokolády Chocosuisse. Na známce je vyobrazen dílek čokolády, známka byla dokonce napuštěna čokoládovým aroma. Kromě obálek prvního dne nabízela pošta i sadu s čokoládou, která měla obal se zobrazením aršíku těchto známek. Známka měla obrovský úspěch a byla to také výborná propagace švýcarské čokolády.

Belgická pošta vydala v roce 1999 sadu tří známek s motivem pěstování kakaových bobů, řemeslné výroby čokolády a finálního výrobku.

Ani kráva Milka nechybí na známkách. V roce 2006 ji vydala rakouská pošta.

Jedna z nejstarších známek s kakaovými boby byla vydána v roce 1930 v Ekvádoru u příležitosti stého výročí založení republiky. Nedávno se tato známka objevila i na obalu jedné ekvádorské čokolády.

V africké Ghaně, druhém největším producentovi kakaových bobů na světě, vyšlo několik sad známek. Jedna z nich je série čtyř známek u příležitosti 25. let od založení „Cocoa Research Institut“ z roku 1967.

Další známky s vyobrazením kakaových bobů vydala např. Brazílie v roce 1960 u příležitosti 100. výročí založení ministerstva zemědělství nebo Surinam 3 centovou známku s názvy Cacao a Theobroma. Krásně vyobrazené jsou kakaové boby na známce z ostrova S. Tomé a Principe u Afriky z roku 1981, vydané u příležitosti světového dne potravin.

Zajímavé jsou i známky, vydávané k výročí významných firem. Ke 100. výročí známé finské firmy Fazer byla vydána v roce 1991 známka a obálka prvního dne. V Estonsku byla vydána v roce 2006 známka a obálka prvního dne ke 200. výročí založené estonské firmy Kalev a 200 letům cukrovinkářského průmyslu v Estonsku. Kanadská pošta zase vydala v roce 2007 příležitostnou obálku ke stému výročí založení firmy Purdys.

Toto je pouze malá ukázka, protože známek s touto tématikou bylo vydaných na desítky z více než 30 zemí světa.

Pití čokolády se poměrně často objevuje na obrazech. A některé z nich jsou velmi známé. Úplně nejznámějším obrazem je určitě Liotardův obraz „Dívka s šálkem čokolády“, který se nachází v drážďanské galerii Zwinger. Tento obraz se objevuje úplně všude, kde se jedná o čokoládu. Ve všech publikacích, na všech výstavách o čokoládě, ve všech čokoládových muzeích. Popularitu tohoto obrazu využívají výrobci čokolád již od 19. století. Objevuje se na reklamách, na obalech, na porcelánu. Míšeňská manufaktura nabízela v letech 1880–1900 figurku dívky s čokoládou. Figurka vysoká 18,5 cm se stala sběratelskou raritou. Na trhu se objevil i kávový servis s tímto motivem. Drážďanská firma Jordan a Timmaeus jako jedna z prvních zobrazovala obraz na svých obalech, hlavičkovém papíru i pro reklamní účely. Dívku s čokoládou má ve svém znaku i nejstarší americká firma Walter Baker a dnes již neexistující brazilská firma Sonksen. Dokonce i naše firma Diana Děčín použila 50. letech tento motiv na své bonboniéře. Samozřejmě i další drážďanské firmy se snaží využít popularity tohoto obrazu, např. firma Vadossi v roce 1971, v době hlubokého socialismu. V poslední době se obraz objevil na jubilejním obalu k 75. výročí založení švýcarské firmy Bernrein.

Obraz namaloval švýcarský malíř Jean-Etienne Liotard, který se narodil v roce 1702 v Ženevě, kde také v úctyhodném věku 87 let zemřel. Pastel na pergamenu o velikosti 82,5 na 52,5 cm namaloval v letech 1743–1745 v době, kdy působil ve Vídni. Obraz koupil hrabě Algarotti pro drážďanskou sbírku. Obraz představuje mladou německou služku z profilu, která nese tác se šálkem čokolády a sklenkou vody. Obraz je téměř bez stínů a trochu připomíná čínské práce. Obraz je považován za jeden z nejkrásnějších pastelů, které kdy byly namalovány. Obraz je znám i jako ocelorytina anglického autora A. H. Payne (1812–1902).

Z dalších obrazů můžeme jmenovat např. obraz o francouzského malíře Francoise Bouchera (1703–1770) s názvem „Na návštěvě“ nebo také se udává „Snídaně“, kde ústředním motivem je servírování čokolády. Boucher namaloval tento olej na plátně o rozměru 82 × 66 cm v roce 1739 a je k vidění v pařížském Louvre. Boucher byl chráněncem Madam Pompadour a uznávaným módním malířem.

Je notoricky známo, že poslední aztécký vládce Montezuma pil až 40 šálků čokolády denně, byl to však jiný nápoj, než jak ho známe nyní. Byla to hustá napěněná tekutina, do které se přidávalo koření a kukuřičná mouka. Nápoj Španělům vůbec nechutnal.

V roce 1528 přivezl do Evropy kakaové boby a návod i náčiní, jak připravovat kakaový nápoj.

Jako nápoj se kakao a čokoláda vyvíjely postupně, v Evropě se nejdříve čokoláda pila na španělském dvoře, kde receptura byla vylepšena přidáním cukru.

V 17. století se pití čokolády rozšířilo i do ostatních zemí Evropy, díky sňatkům mezi panovnickými dvory a začaly vznikat lokály a kluby, kde se pil čokoládový nápoj. K tomu již bylo potřeba nádobí – nejdříve se používalo sklo, měd nebo stříbro, pro horký nápoj však byl nejvhodnější porcelán, který se začal používat hlavně od 18. století, kdy v roce 1710 byla v Míšni založena první porcelánová manufaktura v Evropě. Konvičky na čokoládu se se mnoho neodlišovaly od těch na čaj nebo kávu, pouze otvorem ve víčku, který umožňoval míchání čokolády, aby příliš nezhoustla. Dalším znakem byla rovná rukověť většinou ze dřeva a také to, že některé konvičky stály na třech nohách. V tomto případě mohla být čokoláda udržována horká nad plamenem.

Šálky na čokoládu měly koncem 18. století dvě ucha, což byla inspirace ještě z doby před Kolumbem, existovaly však i vyšší šálky bez ucha nebo s jedním uchem, případně s poklopem, aby čokoláda nevychladla.

Dalším speciálním druhem šálku na čokoládu byla tzv. trembleuse, kdy šálek je posazen do porcelánové zahrádky, jak je např. vidět na známém Liotardově obraze „Dívka s šálkem čokolády“, který možno shlédnout v drážďanské galerii Zwinger. Tyto šálky byly hlavně určeny na servírování do postele. Ve Španělsku se těmto šálkům říkalo mancerina.

Čokoláda a církev

Také církev se zapsala do historie čokolády. Nejen, že mezi prvními se s čokoládou v novém světě setkali misionáři, ale církev musela také řešit otázku, zda pít či nepít čokoládu v postním čase. Církev nebyla jednotná, zda se jedná o nápoj nebo o pokrm. Tu první variantu prosazovali překvapivě jezuité, protože ti s čokoládou obchodovali a měli z tohoto obchodu velké zisky. Proti byli dominikáni, kteří argumentovali tím, že čokoláda je vydatným pokrmem.

Kdo má pravdu se snažilo rozřešit několik papežů a naštěstí se vždy přiklonili k variantě, že čokoláda je nápojem a může se pít i v době půstu. Především ve španělských koloniích se pila čokoláda ve vyšších kruzích a dokonce i v kostele při mši. Spor se vlekl dlouhých 250 let.

Další skutečností je, že vlastně mniši přišli na to přidávat do čokolády cukr a také první čokoláda se vyrobila v klášterech.

Plechovky od kakaa

Od 2. poloviny 19. století se začaly objevovat dekorativní plechovky na kakaový prášek, které se postupně staly předmětem sběratelského zájmu. V českých zemích existovaly v období mezi dvěma světovými válkami desítky firem, které vyráběly čokoládu a kakaový prášek.

Z velkých plechovek bylo kakao rozvažováno, malé se kupovaly v maloobchodě. Plechovky sloužily také k propagaci.